Bible 1506 Bible Benátská

Prvotisky českých Biblí, první česky psané Bible, první české Bible, které jsou a byly?

Benátská Bible
Rok vydání: 1506 datum 5.12.1505
Místo vydání: Benátky (Venezia, Itálie)
Původci:
Tiskař textu: Liechtenstein, Petr, činný 1501-1585
Nakladatel: Hlavsa, Jan
Nakladatel: Sova z Liboslavě, Václav
Nakladatel: Lazar, Burian
Předmluva: Hieronymus, Sanctus
Odpovědný redaktor: Jindřišský ze Žatce, Jan
Odpovědný redaktor: Molek z Hradce Králové, Tomáš
Překladatel: Theodotión
Jiná role: Pico della Mirandola, Giovanni, 1463-1494
Jiná role: Isidorus, Sanctus
Jiná role: Brito, Vilém, +1275  /?/

Benátská Bible, informace:
Vydavatelé bible benátské měli v Benátkách jako předlohu jistě aspoň jednu z obou českých prvotiskových biblí a písmo tiskárny Severýn-Kampovy.
Podle obdoby písma Severýn-Kampova v textové bastardě a podle obdoby s biblí Martina z Tišnova v typech sumarií a marginalií bible benátské, zejména pak v podstatné shodě textů z r. 1489 a z r. 1506, dlužno souditi, že obě předchozí bible, Pražská i Kutnohorská, byly podkladem pro bibli benátskou jak po stránce textové, tak i typové. Typy byly nově řezány, odlity a doplněny na základě typů Severýnovy a kutnohorské bastardy, hlavě typy s diakrit. znaménky.
Čím byla tato bible po stránce textové obohacena proti dřívějším dvěma biblím, jest vytčeno v předmluvě: "Ač pak kolivěk biblí jest prvé již českými tištěna literami, ale že v ní v jistých místech byli jsú někteří nedostatkové, ti již tuto jsú napraveni. Také v prvé tisknutých knihách čtvrtých knih Ezdrášových, kteréž se pořídku nalezají, nebylo jest. Ale tuto i ten jest nedostatek naplněn. K tomu také vypravování a rozum v krátkých slovech nad každými knihami jest položen, co ty knihy v sobě obecného rozumu zavírají. Též také nad každú kapitolú jest rozum krátce sebraný celé té kapitoly: o čem a co se v té kapitole pokládá, a to slove latině contynuací. Nad to pak ještě více: srovnání písma svatého jednoho s druhým:  jenž latině slovú concordancí, v ní kromě textu připsáno jest."
V předmluvě ke 4. knize Ezdrášově je řečeno, že před tím byla bible "tištěna českými literami podvakrát", což se vztahuje na bibli Pražskou a Kutnohorskou. Je tu vyloženo, proč sem byla tato čtvrtá kniha pojata. "To učiněno jest túto příčinú: Neb tyto knihy nejsú u veliké vážnosti jako jiné. Aniž také mezi knihami židovskými se shledávají: Ale však proto Doktorové Svatí čítali jsú knihy tyto a v známosti měli, neb v svých knihách o nich činívali zmínku: zvláště S. Jeroným a Isydorus a Brýto: A pak za našich časuov učený Pikus Mirandule: jiní také mnozí. A že již obecně v latinských biblí , kteréž tisknú, knihy tyto pokládají se mezi jinými. Protož není neslušné, ale příhodné, aby i v Českých Biblí položeny byly. Nebo v nich … činí se zmínka znamenitá o Krystu Ježíši synu božím a zvláště o jeho dvojím příští." Předmluva tato byla přetiskována u Severýnek a Melantrišek.
Pořad biblických knih z bible benátské byl převzat do všech násled. českých biblí pod obojí i katolických až do konce XVIII. stol., jež se na benátské zakládaly. Jsou tu, na rozdíl od vydání bratrských biblí, apokryfy pojaty do vlastního textu, bez odlišení knih kanonických v pořadu: Pentateuch, Jozue, Soudců, Čtyři královské, I. a II. Paralipomenon, k níž připojena modlitba Manassesa, krále Judského, Čtveré knihy Ezdrášovy (Čtvrtá sem pojata poprvé), Tobiáš, Judith, Esther, Job, Žaltář, Přísloví, Ecclesiastes [=Kazatel], Písně Šalomounovy, Knihy Moudrosti, Ecclesiasticus [=Sírachovec], Izaiáš, Jeremiáš, Pláč Jeremiášův, Baruch, Ezechiel, Daniel [s přídavky "z Theodoczyonova přeložení" t.j. z překl. St. Z., jejž pořídil v II. stol. círk. spisovatel Theodotión], Dvanáct malých proroků, První a druhá Machabejská [třetí až r. 1549], v N.Z. pak připojena epištola k Laodicenským. Skutkové apoštolští jsou až za epištolou sv. Pavla k Židům. Matouš VI v Otčenáši má: chléb náš nadpodstatný, doxologie není. V rejstříku čeští světci: sv. Zikmund, Vít, Václav, Lidmila.

Zajímavost Benátské Bible: (Vašica;2001):
Benátská Bible z roku 1506 není katolická.
Ikdyž Benátská bible vznikla stejně jako oba prvotisky českých biblí [bible Pražská a Kutnohorská], v prostředí kališnickém, nabyla Benátská Bible takové vážnosti, že v 17. století byla omylem pokládána za dílo katolické a přitom zůstala nepovšimnuta jedna dřevořezba, A. Dürera k 6. kapitole Zjevení:
sv. Jan, se třemi jezdci apokalyptickými, kde se mezi skosenými oběťmi je v tlamě pekelné také papež, podle popisu Julius II

Zdroj: http://db.knihopis.org/l.dll?cll~1039

—————-

Bible Benátská z roku 1506 na prodej
Tato Bible byla nabízená v roce 2010 soukromým sběratele v ceně 250.000,-Kč
Popis Bible: Vazba není původní, ale má velmi zachovalý stav. Bible je kromě titulního listu kompletní.V ČR jen několik kusů.