Napadlo vás někdy jak vlastně Santa Klaus, či Mikuláš souvisí s Ježíškem? Proč si stavíme vánoční stromek a proč si zdobíme svá obydlí věnci s chvojím, na dveře jmelí?
Podíváme se na slavení vánoc tisíce let ještě před narozením Krista.
Zrození Nového roku, rituály pro démony, dívání se do ohně,…
VÁNOCE NEBYLY VŽDY PLNÉ LÁSKY, původ historie Vánoc je plný krve…

Menu obsah
Původ historie Vánoc – video dokument ČT
Pohanský původ Vánoc – video
Jaký je původ Vánoc
Vznik, histroie Vánoc
Původ symbolů Vánoc
Oslavy Vánoc ve světě

 

Původ historie Vánoc

Video dokument ČT2 – Saturnálie, Kalendy, rituály oslav v době vánoc, pohanské svátky.

Zdroj video: Youtube.com
Další zdroj: www.3an.sk / Původ vánoc

Pohanský původ Vánoc

Video anglicky, české titulky: Původ historie Vánoc. Oslavy dne 25.prosince začaly po potopě s narozením Tammuze, jako inkarnovaného Nimroda. Později Řím oslavoval zlého Satura, také odpadlý Izrael uctíval Sturna (Chuim, Molech, Remphan) Původ Vánoc ukazuje obětování dětí v Africe pro boha slunce (Baal-Hammon) a krveprolití gladiátorů pro usmíření boha Saturna.
https://www.youtube.com/watch?v=SOiIH2P2S3I
Zdroj video: Youtube.com

 

Jaký je původ Vánoc

Jak vypadala oslava vánočních a novoročních svátků před narozením Krista? Dokument seznamuje diváka s desítkami zvyklostí, které mnozí praktikují aniž by se zamysleli nad jejich původem či významem.
Kolik společného mají s křesťanstvím? Jak tyto zvyklosti přijímalo křesťanství v prvních stoletích, středověku nebo dnes?

Ať chceme nebo ne, člověk čím dál tím více ztrácí vztah s přírodou, která ho dříve bezprostředně obklopovala. Vánoce začínají již v polovině listopadu, kdy jsou supermarkety přeplněny zbožím a výzdobou, která nabádá lidi k odevzdání celoročních úspor.

Dříve Vánoce sloužily k uctívání přírodních sil a „bohů“, na kterých byl člověk přímo závislý. Aby si tyto síly získal, zaváděl nejrůznější rituály a tradice. Mnohé z nich setrvaly dodnes. Pojďme se tedy společně podívat jak vánoční zvyky a svátky samotné vznikly.

Vznik, histroie Vánoc

Vánoce jsou hned po Velikonocích nejstarším křesťanským svátkem. Původně však šlo o pohanské svátky, související se zimním slunovratem. Pohané věřili, že se každý rok touto dobou, v noci z 24. na 25. prosince, kdy po několika měsících dochází k prodlužování dne, opět zrodí bůh Slunce. Slunovrat oslavovali půstem, nočním bděním a nejrůznějšími obřady, které měly usmířit bohy a zajistit bohatou úrodu.

Začátky Vánoc spadají do přelomu třetího a čtvrtého století. První zmínku máme v kalendáři řeckého umělce Furia Dionysia Philocala z roku 354. Kalendář ovšem vznikal podstatně dříve, takže se předpokládá slavení vánoc v Římě už kolem roku 330.
V Římě bylo v té době zvykem slavit narozeniny velkých mužů v některý významný den, pokud nebylo známo skutečné datum jejich narození. Křesťané chtěli podobně uctít narozeniny svého Pána a protože z evangelia nebyl znám skutečný den jeho narození, zvolili si 25. prosinec. Proč právě toto datum? Datum narození Ježíše se snažili teologové zjistit už od 3. století. Přitom přišli k přesvědčení, že Jan Křtitel se narodil o letním slunovratu, kdežto Kristus, vzhledem k údaji podle evangelisty Lukáše, byl počat o jarní rovnodennosti. Musel se tedy narodit o zimním slunovratu, který připadal na 25. prosinec .Tento den byl v Římě slaven proto, že slunce nabralo novou sílu, kdy se ,,znovu zrodilo“, proto byl vhodný pro uctění Krista, který je ,,sluncem spravedlností – světlem světa“. Svátek se rychle šířil do celého křesťanského světa.

Původ symbolů Vánoc

Advent
Pochází z latinského slova „adventus“, jež znamená příchod. Symbolicky znázorňoval dobu 4000 let kdy lidstvo čekalo na příchod spasitele. Pro věřící byl advent, trvající 4 týdny, dobou příprav na vánoční svátky, kdy se měli zdržet nadměrného jídla a pití a věnovat se božskému rozjímání. Zvyk vyrábět adventní věnce a zapalovat na nich každou adventní neděli jednu svíčku pochází teprve z první poloviny 19. století. Kruhový věnec má symbolizovat jednotné společenství lidí a boha. Svíčky jsou pak symbolem Ježíše Krista, plamene lásky k bližnímu.

Dárky.
Původně si dávali dárky Římané k oslavám nového roku. Později se obdarování bližních o Vánocích stalo projevem lásky a přátelství.V Čechách nosil dárky původně sv. Mikuláš (6. prosince), na Moravě byla pověst o jistém Šťedroňovi. Ježíšek, který nosí dárky se objevil až za reformace v Německu, kde mu říkali Christkind, na severu, kde žilo více evangelíků, zase Weinachtsmann. Češi ho poté zkomolili jako Kristkindle, později ježíšek.

Vánoční stromeček.
Tuto tradici podle legend založil irský opat Kolumbán, který v 6. století kázal bezvěrcům pod ozdobenou jedlí o narození Ježíška v Betlémě. Úplně původně však uctívali ozdobenými stromky Keltové boha Slunce a věčný život.
Katolická církev zdobení stromků považovala dlouhá léta za pohanský zvyk a zakazovala ho. Na milost byl vzat teprve koncem 16. století, kdy se stal symbolem věčného života pravověrných křesťanů. První stromky byly v chalupách zavěšovány za špičku směrem od stropu. V Čechách byl tento zvyk dlouho považován za neslovanský. První vánoční stromeček se u nás rozsvítil ve vile ředitele stavovského divadla Jana Lieblicha teprve roku 1812.

Jmelí.
Podle legendy bylo jmelí původně stromem, ze kterého Josef vyřezal kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech tento strom porazili Římané a vyrobili s něj kříž, na kterém byl ukřižován Kristus. Strom hanbou seschl a přeměnil se v rostlinu, z níž jsou živy stromy, stejně jako jsou věřící živi z Kristova těla.
Za posvátnou tuto rostlinu považovali však již i Keltové. Věřili, že je ochrání před ohněm a zavěšovali je do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Věřilo se také, že díky svým lepivým bobulím má moc vyvolat a udržet lásku.

Oslavy Vánoc ve světě

Kdy a jak se slaví Vánoce ve světě? Kdo kdy jak rozdává dárky?

GOD JUL (Švédsko)
13.12. Oslavy začínají již třináctého, pečou se žemličky, podává se tradiční punč, sušená treska v omáčce a nechybí ani sobí maso a vánoční šunka.

MERRY CHRISTMAS (Velká Británie)
25.12. nacházejí děti po probuzení v červených ponožkách dárky od Santa Clause. Celá rodina se pak sejde nad švestkovým pudinkem a pečeným krocanem

JOYEUX NOËL (Francie)
25.12. na krb nebo ke kamnům ukládá dárky dětem vánoční duch Pére Noël. Na oběd zvou 25.12. do svých domácností bezdomovce a sirotky a podává se krocan, ústřice, šneci a žabí stehýnka.

ČESTITA NOVA GODINA (Bulharsko)
6.1. se v Buhlarsku slaví Vánoce, ale již od 24.12. je nastrojený stromeček a dárky pod stromeček dává až 31.12. děda Koleda. Vánočním jídlem je vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. Místo vánoček se pečou sladké kynuté kroužky.