Co je to CHANUKA Židovský svátek nebo svícen

Co je to CHANUKA? Židovský svátek nebo svícen? Kdy je letos Chanuka? Co je Kabala?
Hurá je tu CHANUKA, dostaneme dárky! Takle doma křičí děti, rok co rok a perou se o to kdo sundá chanukii ze skříně první.
Kolik dní trvá Chanuka? Chanuka osmidenní svátek. Svícen osmiramenný, nebo devítiramenný svícen? Kolik ramen má chanuka, kolik svíček má menora?

 

Menora – sedmiramenný svícen, sedm ramen.
Chanuka – devítiramenný svícen, též svátek Chanukia.

 

Chanuka
Hurá je tu CHANUKA, dostaneme dárky.
Takle mi doma křičí děti, rok co rok a perou se o to kdo sundá chanukii ze skříně první.
Letos 2012 připadl začátek svátku na osmého prosince,ale podle židovského kalendáře je slavíme od 25. kislevu do 2. tevetu. Je to osmidenní historický svátek chanuka /zasvěcení/. Svátek chanuka, známý jako svátek světel, je oslavou makabejského vítězství nad helenizovanými Syřany. Trocha historie
Když se Židé vrátili do Izraele z babylónského vyhnanství, postavili si v Jeruzalémě druhý chrám, ale zůstali nadále v područí perské říše. Perskou říši ve čtvrtém století př.o.l. dobyla řecká armáda Alexandra Velikého.
Po Alexandrově smrti si obrovskou říši rozdělili jeho tři generálové. Po lítých bojích, které zachvátily celý Blízký východ, připadl Izrael dynastii Seleukovců – vládnoucí v Sýrii.
S nástupem krále Antiocha IV. k moci začíná období násilného pořečťování a útokům proti židovskému náboženství.
Jeruzalémský chrám byl znesvěcen a jeho poklady byly uloupeny. Řekové pozabíjeli mnoho nevinných lidí a uvalili na Židy těžké daně.
Antiochus nechal v chrámu postavit Diovu sochu a nutil Židy, aby se jí klaněli. Zakázal dodržovat šabat a provádět obřízku.
Nakonec se sám nechal prohlásit bohem a říkal si „Antiochus Epifanes“ /Božský Antiochus/. Jeho souputníci mu ovšem přezdívali „Antiochus Epimanes“ /Bláznivý Antiochus/. Po celém Izraeli Řekové stavěli své oltáře a sochy svých božstev a nutili Židy aby se těmto modlám klaněli.
V Modiim, vesnici nedaleko Jeruzaléma, se však vojákům postavil na odpor kněz spolu se svými pěti syny zaútočil na vojenskou posádku, několik vojáků zabili, zničili modlu a poté prchli do hor, kde začali shromažďovat povstalecké síly. Židovská armáda den ode dne rostla. Velitelem se stal Jehuda Makabi. Započali partyzánskou válku. Za noci vyráželi Židé proti syrským jednotkám a s ránem mizeli v horách. Ačkoli jich bylo jen šest tisíc, porazili armádu čtyřiceti sedmi tisíc. Antiochus vyslal proti Makabejcům další, ještě větší armádu. V bitvě u Bejt Cur však Židé šťastně zvítězili. Zahájili vojenské tažení na Jeruzalém, osvobodili město, dobyli chrám a vyházeli z něj modly. Když chtěli zapálit světla menory /sedmiramenný svícen/, zjistili, že zbyl jen jeden džbánek olivového oleje označený pečetí velekněze. Takové množství ovšem stačí jen na jediný den a příprava dalšího oleje trvá osm dní. Přesto Makabejci lampy menory naplnili, zapálili knoty a chrám znovuzasvětili.
A stal se zázrak. Olej nevyhořel a vydržel po celých osm dní, dokud nebyl hotový nový olivový olej. Rok nato vyhlásili rabíni osmidenní svátek Chanuka, oslavu vítězství nad náboženskou perzekucí.

 

Chanukie
Zapalování osmiramenného svícnu je nejznámějším chanukovým pravidlem.
Chanukie má osm ramen pro osm svíček v jedné řadě a jedno rameno oddělené pro pomocnou svíci zvanou ,šamaš“ /sluha/. Zajímavý je způsob zapalování – první den zapálíme jednu svíčku, druhý den dvě a tak dále, až osmý den hoří všech osm svíček. Svíčky chanukie nezapalujeme zápalkou nebo zapalovačem, ale pomocí „šamaše“. Před zapálením svíček svícen umístíme na dobře viditelné místo, abychom „dále šířili chanukový zázrak do světa.“ Tam, kde je to možné umístíme svícen do okna, aby všichni viděli že se stal zázrak.

 

Chanukové zvyky a tradice
Chanuka, hry a jídlo. Kromě již uvedeného zapalování chanukie se nám osm dní svátku světel pojí se sevivonem /dreidl, káča/, na kterém jsou napsána čtyři hebrejská písmenka – nun, gimel, hej, šin – znamenající větu: „nes gadol haja šam “ /zázrak velký byl tam/. Lidová tvořivost však písmenům přiřkla jiný význam. S dreidlem totiž točíme při chanukové „hazardní“ hře. Do banku vloží každý z hráčů desetník a postupně točíme dreidlem. Komu padne nun /ništ, jidiš nic/, má smůlu. O svůj vklad přišel a hraje další. Padne-li gimel, bere hráč celý bank /ganz, jidiš vše/. Hej znamená jidiš halb, půlku banku a šin vyzývá k opakování pokusu /špíl, jidiš hraj/. Chanuka má i svá typická jídla – sufganiot /koblihy/ a levivot /latkes (jidiš), bramboráky/. Obě jídla, jak vám maminky potvrdí, vyžadují mnoho oleje a olej přeci patří k chanukovému příběhu.

 

Chanuka a dárky.
Celá staletí se lidé během Chanuky neobdarovávali. Ale vzhledem k tomu, že především ve 20. století náboženský význam částečně ustoupil do pozadí, začala se Chanuka měnit v jakési „židovské Vánoce“. V nábožensky smíšených rodinách došlo dokonce ke sloučení názvů těchto dvou svátků: v Německu slaví svátky „Weihnukka“, ve Velké Británii či USA „Christmukkah“. I přesto, že každý svátek má jiný teologický základ, se staly tyto svátky symbolem poklidné doby strávené v rodinném kruhu.

 

Maharal, pražský rabi Lów,
Zakladatel Kabalistické školy v Praze (kabala,tajemná nauka čísel)
říká, že číslo osm v sobě skrývá tajemství. „Do vnitřní části svatyně jeruzalémského chrámu“, píše ve své knize Ner micva /světlo příkazu/, „mohl vstoupit jen ten, kdo byl obřezaný. Obřízka se provádí osmý den chlapcova života, na znamení, že člověk má schopnost překonávat omezení a nástrahy fyzického světa, symbolizovaného sedmičkou – sedmi dny stvoření, sedmi dny týdne a sedmi rameny menory. Menoru odděloval závěs od nejsvatější svatyně, od místa, kde byly v arše úmluvy uloženy desky desatera a svitek Tóry, které svým významem přesahují naše chápání, protože jsou „Boží Moudrostí“. I proto byla na lahvičce oleje pečeť velekněze, který svoji chrámovou službu sloužil v osmidílných šatech. Díky „osmičce“, díky schopnosti překonávat nástrahy světa, byli Řekové, nositelé lidské moudrosti, poraženi. Nevěřili, že jsou věci, které svým významempřesahují člověka a jeho chápání. Proto slavíme chanuku osm dní.“ Tak to alespoň píše moudrý rabi Löw.

 

Majdalena Garbini 
MG 24.12.2012

 

Různé provedení svícnů Chanukie. Židosvký svícen Chanuka devítiramenný internetové stránky www.STAROZITNOSTI.net / chanuka

 

Chanuka nástěnná i stolní Německo konec 19. století	Knotová chanuka kalíšky na olej a knot vzor 19.st	Chanuka mosazná stolní vzor 19.st
Chanuka s hexagramem svícen s Davidovou hvězdou	Chanuka filigránová cestovní stříbro Rusko 19. století	Květinová chanuka Mosazný svícen květinových vzorů

 

 

Stránky www.Starozitnosti.net – Židovstvské předměty, 9.ramenný svícen, Judaika, Jude, Židovské věci,  sběratelství, Devítiramenný svícen Chanuka, Chanukia,
Další svícen se nazývá menora, to je 7.ramenný svícen.