Videodokument: Andělé

Dokument, 2007. Podobu andělů zná každý. Představujeme si je jako biblické postavy s bílými křídly, svatozáří a dobrým úsudkem. Ne všichni andělé jsou však andělští. Andělé chrání, radí, soudí, vysvětlují, zpívají, léčí, baví a dokonce i vaří. Dozvíme se, proč hrají ústřední roli v mnoha kulturách, zjistíme, jak pronikají do každodenního života a seznámíme se s přímými výpověďmi lidí, kteří tvrdí, že je chrání anděl strážný.

Videodokument: Andělé

Andělé – Anděl
(z řeckého ἄγγελος angelos „posel“) je mýtická nadpřirozená duchovní bytost, která by měla být podřízena Bohu či bohům a sloužit jako posel mezi lidmi a bohy.
V původním hebrejském významu byl anděl prostě „posel“ (מַלְאָךְ‎‎ mal’ach). Tento pojem přeložila Septuaginta do řečtiny jako ἄγγελος (angelos, posel). V pozdním židovství – a jeho prostřednictvím i v křesťanství – se pak tento pojem přetvořil v pojem bytosti duchovního řádu, která slouží jako prostředník mezi Bohem a člověkem.
Nauka o andělech se v teologii označuje jako angelologie (z řeckého ἄγγελος, angelos, anděl + λόγος, logos, slovo, řeč). Vedle tohoto hlavního významu se pojmu používá i pro označení různých mystických a esoterických nauk i mimo křesťanství. Vzhledem k tomu, že křesťanství považuje démony za padlé anděly, lze za podobor angelologie považovat také démonologii.

Podle některých religionistů mohou andělé představovat relikty starších pohanských kultů. Řada biblických příběhů má své paralely např. v sumerských či dalších blízkovýchodních bájích; během redakce starozákonních textů se podle této teorie bohové, vystupující v těchto paralelních textech, „infiltrovali“ i do židovských náboženských textů, avšak nemohli obstát v ideovém souboji s jediným Bohem a přeměnili se proto v boží posly, anděly.
Zdroj: Wikipedie