Pravděpodobnost – Bůh pravděpodobně neexistuje

Článek Fakticky č.8:

,,Bůh pravděpodobně neexistuje“

S tímto tvrzením jsem se setkal mnohokrát a takovým nejhlasitějším hlasem podporující tuto myšlenku je známý ateista Richard Dawkins. Mnozí stoupenci ateismu mu přitakají a někteří dokonce zachází ještě o krok dál a tvrdí: ,,Bůh neexistuje“, jako kdyby měli stoprocentní jistotu, což ale pan Richard Dawkins evidentně nemá. Ten ve svém knižním bestselleru nazvaném Boží blud dal jedné z kapitol název: Proč téměř určitě neexistuje Bůh. Když se ho v rozhovoru zeptal Ben Stein, jestli by to mohl vyjádřit číselně, tak odpověděl, že je těžké to vyjádřit číselně, ale vyjádřil to číslem okolo 99 %. Dále uvedl, že existence Boha je velmi nepravděpodobná. Hned nato řekl, že se to číselně vyjádřit nedá. Podle něj je to prostě nepravděpodobné a je to dost daleko od 50 %. Když mu Ben Stein položil otázku: ,,Jak to víte?“, odpověděl: ,,Já to nevím. Myslím, že jsem argumenty předložil v knize.“

 

Výroky o pravděpodobnosti či dokonce o jistotě existence či neexistence Boha upoutaly moji pozornost, ale pořád jsem nikde neviděl nějaké vědecky podložené procentuální číslo, zatím jen střelby od boku. Přišlo mi zvláštní, že může někdo tvrdit, že pravděpodobnost existence Boha je extrémně nízká či dokonce nulová, ale konkrétní výpočet není schopen doložit. Proto jsem se rozhodl vzít vědecky podložená data a pravděpodobnostní výpočet podle nich zhotovit.

 

Ateistický pohled víceméně tvrdí, že všechno vzniklo náhodnými procesy bez záměru či nasměrování a tudíž je Bůh nepotřebný a zbytečný, kdežto teistický pohled víceméně počítá s řízenými nenáhodnými tvůrčími procesy se záměrem a nasměrováním a ty jsou bez Boha nemyslitelné. Začal jsem tedy vyhledávat matematické údaje o náhodných procesech, které jsou ke vzniku vesmíru, vzniku naší obyvatelné planety a vzniku života klíčové.

 

Vesmírné fyzikální zákonitosti a parametry musí být podle ateistů dílem náhodných procesů. Přitom jsou tak vzájemně precizně vyladěné, že nejuznávanější vědec od dob Alberta Einsteina, Stephen Hawking, prohlásil: ,,Zdá se, že náš vesmír a jeho zákony mají design, který nás má udržovat a nenechává žádný prostor na změny, pokud máme existovat.“ Ten prostor pro změnu se udává maximálně 1 % u většiny z více než 20 konstant. Ve své podstatě jde o to, že náš vesmír je nastavený tak, že umožňuje existenci inteligentního pozorovatele. Takže se podívejme na toto nastavení vesmírných zákonitostí a parametrů matematicky. Postupné sjednocování fyzikálních teorií poukazuje na vzájemnou souvislost základních konstant. Vezměme v úvahu standardní model, který zavádí více než dvacet konstant. Jsou to především vazbové konstanty různých druhů sil mezi elementárními částicemi. Pro jednoduchost počítám 20 konstant a každé z nich přiřazuji velmi vysokou hodnotu náhodného vzniku, a to 1:1000, přestože teoreticky zde není pouze 1 000 možností pro každou konstantu, ale nekonečně mnoho. Matematická pravděpodobnost náhodného vzniku vesmíru, který má naše nastavení konstant, je 1:10⁶⁰.

 

Obyvatelná planeta musí být podle ateistů také dílem náhodných procesů. Co tedy musí taková planeta splňovat? Musí mít správnou polohu v galaxii, musí mít správnou vzdálenost od slunce, musí být v planetární soustavě s obřími venkovními planetami, potřebuje obíhat správný typ hvězdy, musí mít velký měsíc, musí být suchozemská, musí mít tektoniku desek, musí mít magnetické pole, musí mít atmosféru s dostatkem kyslíku, musí mít dostatek vody atd. Moderní vědě je zatím známo 20 faktorů, které musí být v galaxii splněny ve stejném místě a čase, pokud bychom chtěli planetu se stejnou formou života jako na Zemi. Dosažení této kombinace faktorů, které musí být současně, vědci stanovili na 1:10¹⁵.

 

Na samotný vznik života se opět můžeme dívat jako na proces náhodný či nenáhodný. Nejmenší živý organismus má cca 400 aminokyselin, které mohou být v živém organismu pouze levotočivé. Šance na náhodný vznik takového organismu je 1:10¹²³. Po započtení nezbytných aminokyselinových spojek mezi aminokyselinami se šance na náhodný vznik takového organismu sníží na 1:10³⁶³. Takový organismus ale ještě nezbytně potřebuje DNA pro svoji reprodukci. Pro náhodný vznik DNA jsem nenašel údaje, proto je nezapočítávám. Šéf Microsoftu Bill Gates k DNA podotknul, že je jako počítačový program, ale mnohem složitější, než jsme my lidé dosud vyrobili.

 

Výsledná pravděpodobnost náhodného vzniku vesmíru, obyvatelné planety a života je celkem 1:10⁴³⁸. Podle matematiků bychom měli považovat za nemožné cokoliv s pravděpodobností menší než 1:10⁵⁰.

Mohu tedy konstatovat, že ateistické vysvětlení je extrémně nepravděpodobné, podle matematiků vlastně nemožné. Teistické vysvětlení pomocí nenáhodných řízených tvůrčích procesů se naopak extrémně blíží ke 100 %.

 

Pravděpodobností můžeme vyjádřit i náhodný vznik rodinného domku. Pokud chce někdo věřit, že je rodinný domek výsledkem čistě náhodných procesů, tak si dovedu představit jeho zklamání při zjištění, že tomu tak není. Musíme vidět stavitele, abychom uznali jeho existenci? Musíme vidět Stvořitele vesmíru, abychom uznali jeho existenci?

 

,,Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné, neboť jim to Bůh odhalil. Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle.“ (Římanům 1,19-20)

 

,,On zavěsil zemi na ničem“ (Job 26,7)

 

Zdroj:

Peter Pokorný
Fakticky.cz 8/2014