Zápočet z pracáku za tři vlašťovky z papíru, Hurá, hurá, hurá

Zápočet z pracáku za tři vlašťovky z papíru, Hurá, hurá, hurá,

aneb systém studia CTRL + copy, ano či ne? Jak to tedy je? Obšlehnout, inspirovat se?

 

Tak to je paráda, je to možný? Zápočet zadara, no to je pohoda, miluju tuhle školu .-)

Zápočet za tři papírové vlašťovky, udělané v hodině za 20 minut, napsaný postup na papíře a výsledkem je zápočet, no paráda.

Popravdě to mělo malinkatý zádrhel. Pančelce nestačilo, že jsem to napsal vruce na pár papírů, ale přecijen chtěla štábnější kulturu a tak mě požádala, ať to napíšu na počítači.

Když jsem viděl, jak děvčata přistupují ve špalíru k učitelce a dostavají zápočty, kd v ruce drží podivná ramínka a pár papírů o postupu výroby, tak to mě hnulo, že bych si měl dojít taky.

Již pár měsíců přemýšlím, co udělám, co vyrobím, ale stále to enbylo super a dokonalé a překvapující, až by se mohlo stát, že by to nebylo vůbec a časově mi tak trošku teče do bot, tedy trošku víco, no vlastně dooost, no asi jako záplava, tak jsem se hnul.

Tak co udělám? Rychlé, jednoduché, až primitivní, trochu chlapské, takže technické.

Jo už to mám, vlašťovky, obyčejný papírový etadýlka, to umí každej a nikdo to tu ještě neudělal.

 

Půjčil jsem si od spolužačky její výtvor, tedy ten spisovatelský. Obšlehnul jsem osnovu, pár formulací v popisu a doplnil slova spolu se svojí tvořivou můzou a literární a šup bylo hotovo. Sice jsem lehce proháněl propisku po papíře pohyby připomínající opilého vracejícího se muže, ale dostal jsem nás až do konce.

Ano jak jsem psal, v ruce napsané to neuznala, nápad rychlost, ocenila a tak šupky na pokoj. Přidal jsem fotku udělanou telefonem, nákresy rukou, překlepat do notesa, vytisknout a?

Na chodbě malá fronta, jsem čtvrtý v pořadí a paráda, ono to prošlo. Sedmý zápočet je doma.

 

– – –

 

Pro vaši inspiraci zde je ten postup, kopírujte, inspirujte, co hrdlo ráčí, snažte se.

Vivat akademia, vivat profesore…