(Zatím nehodnoceno.)
Loading...

Nejstarší moravská bible "Boskovická",  též "bible hraběnky Thourové" zvaná, je nádherná relikvie, nacházející se ve studijní knihovně v Olomouci /sign. III. 3/.  Boskovická bible je klenot moravského malířství a písemnictví z rozhraní století XIV. a XV.  Je ke cti boskovických pánů, že v jejich hradě vzniklo dílo na svou dobu tak skvělé, že boskovický hrad, podle veršů prof. Rich. Wolfa, byl "hradem české kulturnosti". Vznik bible boskovické je kladen do doby, kdy se dály  veliké jazykové úpravy pod vlivem Husovým. Hus je zakladatelem spisovného jazyka českého, k nemuž užil nářečí pražského, ovšem zušlechtěného. Stal se  tvůrcem nynějšího pravopisu. Jeho pravopisnými pravidly se řídíme s nepatrnými odchylkami i dnes.
Okolnost, že bible je psána husovským pravopisem ukazuje, že její písař byl pokrokový. Písaře si určoval boskovický pán, který měl porozumění pro jazykovou čistotu.
bible.jpg (22027 bytes)Bible je památníkem českého malířství z let 1395 – 1420. Ve svazku je 42 samostatných miniatur, prozrazujících velké malířovo nadání, dále má bible skvostné iniciálky a ornamenty. Vazba je z vepřovice s vytlačenými okrasami, znázorňujícími výjevy z bible a je okuta rytým a puncovaným kováním. Bible boskovická je pergamenový foliant, měřící 46 cm výšky a 33 cm šířky, má 537 listů popsaných dvěma sloupci o 53 až 58 řádcích. písmo – mimo Žalmy, jež jsou psány na jiném pergamenu druhou rukou – je gotické, silné, černé, slohových tvarů.

            Podle přípisů a prvním a posledním listě patřila bible Václavu z Boskovic, jenž ji daroval roku 1565 svému třebovskému úředníku Jindřichu Reychnbochovi – roku 1597 pak byla majetkem paní de Thour v Jaroslavicích; od ní obdrželi bibli brněnští jezuité, kteří ji zařadili roku 1604 do své knihovny.
Podle druhé známé majitelky nazývá se naše bible (hlavně v německé literatuře) také "biblí hraběnky Thourové". Do studijní knihovny v Olomouci se dostala po zrušení klášterů císařem Josefem II.
V knihách, které byly na soudě v Boskovicích z roku 1484, byl zápis o knihách kostelních:

"Biblige welka, kterauz pan Ladslav, pan nass milostivy, dal Ffararzi taku mieru, aby ta biblige przi kostelu nassem zustala, aczby ffararz kdy odgiti chtiel aneb ze by ho pan Buh smrti neuchoval."

V české literatuře se o bibli zvláště připomíná, že patří mezi vzácné první české rukopisy psané novým pravopisem Husovým. Zlepšeným pravopisem je v ní také za prvou knihou Mojžíšovou Husův "Kratší výklad na Desatero přikázání" zapsán bezprostředně za knihou Genezis. Text je psán touže rukou jako převážná část bible a čítá ve třech slupcích 39+56+57 řádků. Úvod i poznámka na okraji jsou psány střídavě modře a červeně. Iniciálka P je červená, její okrasy táhnoucí se k poslednímu řádku sloupce, jsou provedeny modře. Úvod v přepisu zní:

"skonávají sě knihy Genezis. Počíná sě kratičký výklad na přikázánie božie Desatero pro sprostné a neprázdné v práci, vyložené skrze mistra" (jméno, jež následovalo – Husa – je vyškrabáno).

Biblí se obíral již Josef Dobrovský (1798), J. Hanuš (1869 – 1871), Dr. A. Kisa (1884 a opět roku 1885),  prof. Adolf Nowak, Al. V. Šembera ( autor spisu "Páni z Boskovic"). Pro K. J. Erben byla pramenem k vydání českých spisů Husových. Později o bibli pojednávají například Dr. Bohuš, Dr. vybíral, Dr. Karásek, Fr. Lipka. podle dr. Petrů  "Boskovická bible zůstává dodnes jedním z nejkrásnějších i nejspornějších kodexů olomoucké sbírky".

Čerpáno z : http://www.boskovice.cz/index.php?page=temata/pamatky_historie_muzeum/bible

(Zatím nehodnoceno.)
Loading...

Komentáře