(Zatím nehodnoceno.)
Loading...

Domek Na Sboru – jedno z památných míst naší vlasti, kde byl v roce 1457 založen první sbor jednoty bratrské nabízí expozici o založení a historii jednoty bratrské.

Nachází se zde také prodejní místo Turistických známek č. 926.   V druhé polovině 15.století, po husitských válkách a za   vlády krále Jiřího z Poděbrad, vznikalo a existovalo mnoho náboženských sekt a hnutí, která hledala východiska z všeobecného mravního úpadku. Mezi tato hnutí patřili například Valdenští, Vilémovští a zbytky Táborských.
    V Praze se vytvořila skupina věřících, v čele s bratrem Řehořem, která vycházela z učení Petra Chelčického a shromažďovala se pod kazatelnou kališnického kněze a pražského arcibiskupa Jana Rokycany. Na jeho přímluvu u krále Jiřího bylo této skupině vykázáno místo na králově Litickém panství uprostřed lesů, ve vypálené a husitskými válkami zničené vsi Kunvaldu.
  Správcem bratří, kteří začali žít v Kunvaldě, se stal žamberecký kněz Michal. Do Kunvaldu se natrvalo přestěhoval v roce 1459. Bratři si zde postavili dřevěný kostelík, kterému říkali Sbor. K jejich bohoslužbám kostelík potom sloužil devět desetiletí. Pod vlivem bratří seskupených v kunvaldském sboru se v mnoha dalších místech v okolí začaly vytvářet nové sbory věřících. Tyto sbory položily základ nové církvi, jednotě bratrské, jejímž prvním biskupem byl zvolen Matěj, syn sedláka z Kunvaldu.
        Po smrti krále Jiřího zakoupil Litické panství v roce 1495 příznivec Jednoty  bratrské, pan Vilém z Pernštejna. Později, když na trůn nastoupil král Ferdinand I. Habsburský, postavili se mu na odpor čeští stavové a hlavně bratrští páni. Král odpor potlačil a vypověděl jednotu z královských měst a nařídil zavření Sborů. Tehdy také vnuk pana Viléma, pan Jaroslav z Pernštejna, vydal v roce 1541 list, kterým bratry ze svého panství vypověděl a kostelík v Kunvaldě uzavřel.
       Jednota bratrská byla téměř po celou dobu svého trvání pronásledována. Lepší časy, které však netrvaly dlouho, nastaly až za vlády Rudolfa II. Jeho Majestát zaručoval náboženskou svobodu a někteří vypovězení bratři se vraceli zpět a obnovovali sbory.
        Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla jednota bratrská znovu zakázána. V Čechách bylo povoleno pouze katolické náboženství a ze země museli odejít i všichni nekatoličtí vzdělanci. Mezi nimi byl i poslední biskup jednoty bratrské Jan Amos Komenský.
 

Velký význam práce členů jednoty bratrské tkví mimo jiné i v přeložení bible z  hebrejštiny a řečtiny do jazyka českého. Tato první česká šestidílná  bible  byla tajně vytištěna v bratrské tiskárně v Kralicích na Moravě. Jazyk bible kralické byl v pozdější době vzat J. A. Komenským za základ ke spisovné češtině.
        Dva roky před bitvou na Bílé hoře byl kostelík v Kunvaldě bratřími přestavěn na bratrskou školu. Po Bílé hoře byl používán jako škola katolická až do roku 1750, kdy byla vystavěna škola nová. Poté byl domek prodán do soukromých rukou.
        V roce 1929 jej zakoupila Českobratrská církev evangelická a přebudovala jej na památník jednoty bratrské. Poslední rozsáhlá rekonstrukce domku byla dokončena v roce 1991, kdy byl domek znovu otevřen při příležitosti oslav čtyřstého výročí narození J. A. Komenského.

        V Kunvaldě jsou i některá další památná místa, připomínající působení jednoty bratrské: Bratrská lípa, srostlá ze tří proutků, již zde při rozloučení s vlastí zasadili bratři. Místo zvané Jordán, kde bývala studánka, ve které byli prý křtěni noví členové Jednoty. Modlivý důl, kde se bratři skrývali a scházeli k bohoslužbám v dobách útisku. Pomník Jana Amose Komenského (dílo sochaře O. Fiedlera ze Žamberka z roku 1910), který stojí na původním pohřebišti, a bratrská kovárna, ze které údajně pocházel první biskup Jednoty. Na jejím místě stojí dnešní statek pana Zářeckého.  

Čerpáno z : http://www.kunvald.info

(Zatím nehodnoceno.)
Loading...

Komentáře