Bible 1715 Svatováclavská

Bible t. zv. Svatováclavská vyšla ve třech dílech v tomto pořadí: Nejprve vyšel Nový Zákon, nazvaný druhým dílem, r. 1677; pak vyšla druhá část Starého Zákona, totiž Prorokové a Knihy Machabejský r. 1712; nakonec první část Starého Zákona pod souborným názvem Biblí Česká r. 1715. Je to vlastně první úplná česká katolická tištěná bible. Historie jejího vydání je patrna z předmluv k N. a St. Zákonu. V předmluvě Jana Frydrycha, arcibiskupa pražského, hraběte z Waldštejna, k Novému Zákonu 9. listopadu 1676 se praví: "Matouš Ferdinand, [Sobek z Bilenberku] … předek náš, arcibiskup pražský … k novému přetlačení biblí v českém jazyku (poněvadž znamenal, že katolické české biblí aneb žádné nebylo, aneb velmi zřídka, totiž ta, která již dávno v Benátkách vydána byla, se nacházela) svou Pastýřskou starost obrátil … Přednět pak to míti chtěl, aby toto přeložení s římským latinským textem, z rozkazu Syxta … Pátého … na světlo vydaném … se srovnávalo: a to aby se stalo, rovnáním onyno staré biblí české někdy v Benátkách vydané a potom také jiných před narozením Lutera sepsaných, s dotčeným latinským textem: a toliko to přeložení, kteréby podlé smyslu katolických sv. Písma vykladačů zdálo se k latinskému textu nejpodobnější býti, položeno bylo a každé latinské slovo českými co nejvlastněji se vykládalo. Poněvadž pak kacířská chytrost nejvíce usilovala N. Zákon zfalšovati a z něho základy svých bludů béře: proto chtěl naddotčený předek náš, aby Nový Zákon nejprvé na světlo vydán byl s přidáním pro užívání a naučení věrných duší vejkladů těch věcí, o kterých mezi katolickými a kacíři bývá rozepře … A poněvadž ten týž předek náš z tohoto časného života do nebeské vlasti … povolán jest, prvé nežli všecka tato kniha, jak náleží, dokonána byla [† 29. dubna 1675]; my poslední práci k tomu sme přiložili, a … aby tento již dotištěný N. Z. na světlo vyšel, jsme povolili …" Tento dekret arcib. Jana Fridricha z Valdštejna z 9. XI. 1676 je podkladem edice bible svatováclavské. Leč ani druhý arcibiskup se nedočkal konce díla biblického, jež bylo ukončeno až za arcibiskupa Ferdinanda z Khünburku, jemuž byl připsán poslední díl.

 

Přípis, jakož i Předmluva k laskavému čtenáři (l. A1-3) vykládá historii vydání bible. Za základ vzata byla Editio vulgata, t. j. přeložení obecné, jež bylo sněmem tridentským za jedině pravé uznáno, bylo zpracováno jednak samým sv. Jeronýmem, jednak je zachováno z velmi starého překladu, jenž sluje vlašský, podle sv. Augustina Italica. I Češi užívali Vulgaty, jak svědčí dva staré exempláře, jichž užívá – "mám za sebou" – vydavatel, jeden na papíru, druhý na pergamenu. Za podklad edice byla vzata bible benátská, jež byla bez povšimnutí protipapežského dřevořezu považována za katolickou (viz Jan Florian Hammerschmied: Prodromus 568 a Jiří Cruger: Sacri Pulveres ad 24/III). "Větším dílem tuto přetlačená jest, však v těch místech, kde biblí benátská ne tak vlastně srovnává se s dotčeným latinským textem, … slova z dotčené staré psané biblí tuto položím … to nové jest, že každá kapitola na několik rozdílů jest rozdělena a … počty veršů jsou přiloženy, po stranách pak některá naučení neb sumovní navržení věcí, o kterých text jedná, též konkordancí a naposledy také některá slova, která jiní v textu položili, a k lepšímu vyrozumění Písma sloužiti mohou, místy s jistými znameními jsou přisazená."

 

O důvodu k vydání praví vydavatelé, že … arcibiskup Matouš Ferdinand z Bilenberku a Jan Fridrich z Waldštejna nařídili "Novou biblí Nového i Starého zákona v Českým a této naší vlasti přirozeným jazyku vydati milostivě sou naříditi ráčili" … k vykořenění "bludů kacířských a nakažlivých knih, které aneb v cizích krajinách aneb pokradmo kdesi vydané, sem i tam po království Českém ano i v okolních krajinách mezi sprostý lid obzvláště roztroušené [jsou]" …

 

Vydavatelé žádají nyní za schválení a ochranu bible u arcibiskupa Khünburka. Bible je opatřena, hl. v Novém Zákoně, obsáhlými výklady jezuit. vydavatelů. List sv. Pavla k Laodic. a III. knihy Machabejské nejsou vydány. Na vydání pracovali jezuité: Jiří Konstanc (Constantius), jenž pracoval na Novém Zákoně od r. 1670-1673, kdy †, dále Václav Matěj Šteyer, (Šteyr, Štayer, Štajer, Štýr) († 1692), Jan Barner od r. 1662 († 1705), kteří byli ustanoveni k tomu od arcib. Mat. Ferd. Sobka z Bilenberku. Na vydání St. Zákona, k němuž bylo potřebí 6000 zl., přispěli: Jan a Matěj Tanner, Bohuslav Balbín, Jiří Cruger, (Kruger, Crugerius) a Fr. Retz, rektor koleje u sv. Klimenta. Nakladatelství, jež bibli jako svou první edici vydalo, Dědictví Svatováclavské, bylo zřízeno r. 1669 ze základu, který věnoval Václav Matěj Šteyer a jeho matka Marie Šteyerová."

Obrázek je první první částí z třech dílů z roku 1715 knihy Mojžíšovy viz zde:
http://db.knihopis.org/l.dll?cll~18579

Třetí ilustrace:
Zuzana v lázni, se vztahuje ke 13. kapitole knihy Daniel, v níž je líčen příběh ctnostné Zuzany. Zuzana byla při umývání v zahradě přistižena starci, kteří jí činili nemravné návrhy; když tyto odmítla, rozhodli se jí starci  pomstít křivým obviněním. V druhém plánu je znázorněn sběh lidu, který volal po Zuzanině potrestání za její údajné cizoložství. Zcela v pozadí  je zachyceno ukamenování starců, poté, co přičiněním Daniela vyšla najevo nepravost jejich svědectví.

Bible podobná je na prodej zde:
http://www.olds.cz/?429,bible-svatovaclavska-vydani-1771