Kategorie: Zajímavosti >
(Zatím nehodnoceno.)
Loading...

Stále se kolem dokola probírá jaký překlad je ten nejlepší, který překlad Bible je nepřesnější, nejvěrnější. je jím Bible kralická, nebo ekumenický překlad, či jiné překlady? Co na to říká profesor Jan Heller. Jak se dívá na různé překlady, verze, poznámky, úpravy? Byl ekumenický překlad upravovaný podle katolické církve?

Na základě těchto a dalších četných otázek, vznikl rozhovor s člověkem, který má hlubokou víru a kompetenci k jejich zodpovězení. Je to emeritní profesor Evangelické theologické fakulty Univerzity Karlovy , profesor Jan Heller.

Prof. ThDr. Jan Heller (nar. 1925) vystudoval theologii u Synodní rady, na Husově fakultě a v Basileji.
V letech 1948-51 byl vikářem Českobratrské církve evangelické v Hořovicích.
Od roku 1951 působí na Evangelické theologické fakultě (dříve Komenského ev. bohosl. fakulta) jako asistent, docent a profesor pro Starý zákon a religionistiku.
Je autorem knih:
Starověká náboženství (1978)
Zákon a proroci (1984)
Nástin religionistiky (1988)
Bůh sestupující (1994)
Tři svědkové (1995)
a velkého množství článků. Byl rovněž členem starozákonní i novozákonní překladatelské komise pro ekumenický překlad Bible.

Následující rozhovor byl natočen 29. 10. 1998 v Praze a toto je přepis autorizovný prof. Hellerem. Chtěl bych jej věnovat všem těm, kteří snad z neznalosti věci soudili více než jim přináleželo, s přáním, aby si uvědomili složitost této problematiky, a všem, kteří si kladou či kladli podobné otázky a nenalezli na ně odpověď.
Pavel Šíma
.
Kralický a ekumenický překlad Bible
.
Pavel Šíma: Mohl byste nějak nastínit člověku, který není znalý starověkých jazyků, jak je obtížné překládat Bibli do současného jazyka?
Prof. Heller: Je to obtížné, a to z několika důvodů. Jednak proto, že každý překlad vždycky znamená výklad. Má-li zůstat zachován obsah, nelze překládat slovo od slova. Doslovný překlad může myšlenku zatemnit, ale když je překlad příliš volný, tak se také obsah ztrácí. Podstatné je, aby byla myšlenka zachována. U překladů biblických je několik speciálních obtíží. Jedna z nich je ta, že Starý zákon je psán hebrejštinou, to je semitská řeč, která má jiné mluvnické kategorie. Například místo zpředmětňujícího substantiva má zpřítomňující nomen (nomen = lat. jméno), sloveso není postaveno na času, nýbrž na vidu a tak dál. Novozákonní řečtina je zase do značné míry ovlivněna hebrejštinou, poněvadž ti, kdo psali Nový zákon, sice psali a mluvili řecky – třeba apoštol Pavel řecky kázal – ale mysleli hebrejsky. A tak je třeba za jejich řečtinou objevit hebrejské myšlení. A největší problém při překladu Bible je v tom, jak tlumočit správným způsobem to, co dělá Bibli Biblí, to jest touhu, aby Bible sama nám byla živým oslovením, aby nebyla pouhým referátem o minulosti, ale aby nás z ní oslovovalo to, co jde napříč časem a napříč situací. Překládat Bibli znamená vždycky doufat v Boží pomoc ne jen tehdy, kdy překládám, nýbrž i tehdy, kdy se bude ten překlad číst.
.
Pavel Šíma: Existuje nějaký nejlepší překlad Bible nebo nejdoslovnější překlad Bible?
Prof. Heller: Ne, neexistuje jeden nejlepší překlad Bible. Když se někdo upne k jedinému biblickému překladu a na ty ostatní nedbá, pak mu řeknu rovnou do očí, že je lenoch a duchovní zaostalec, protože každý překlad je nějakým způsobem poznamenán dobou, kdy vznikal a účelem proč vznikal. Kralická je klasická, ale mladí lidé jí už málo rozumějí. Je relativně přesná, ale dnešní lidé si už leckdy pod těmi slovy, kterých kraličtí užívali, nedovedou nic představit. Třeba co to je mněhoděk, nebo dvamecítma. Některá slova úplně změnila význam: „nesměli se otázat“ neznamená, že to měli zakázáno, ale že se neosmělili otázat se. Kralická Bible, na svou dobu výborná, se nám vlivem vývoje jazyka vzdálila. Každý překlad je ovšem určitým způsobem výklad a to proto, že v každé řeči se ve slovíčku vybavují jiné souvislosti, odborně jiné konotace. Vezměme slůvko ruka. Pro nás ruka znamená, že se něco dělá, je to obraz pro činnost. V hebrejštině ovšem ruka (jád) může také znamenat vztyčený sloup až pomník. Kdežto řecké slůvko „cheir“ neznamená nikdy pomník, ale může znamenat rukopis. Čili slůvko má základní význam a vedle toho má vedlejší významy (konotace). Tyto konotace se nekryjí, i když se kryje základní význam. Kdybychom překládali úplně doslovně a neměli ohled na tyto konotace, vznikne překlad, který nám původní myšlenku nepřiblíží. A odpovědně se rozhodovat znamená vlastně zvažovat konotace slova. Proto není možno udělat překlad, který by nebyl ani trochu výkladem. To není chyba, když je překlad výkladem, jde o to, aby byl správným výkladem a ovšem, abychom si uvědomili, že ten výklad je vázán na dobu a místo, na to, komu je určen. Nemůžeme Bibli přeložit jednou provždy. Jednou provždy je tu jenom původní text (ne samozřejmě, že bychom měli originál biblického textu, máme dnes opisy opisů a z těch se překládá). Proto budeme musit znovu a znovu bibli překládat, až se dnešní jazyk zase stane minulostí.
.
Pavel Šíma: Pojďme tedy k Bibli kralické přímo. Z čeho ji kraličtí překládali, jaké texty měli v rukou?
Prof. Heller: To víme dost přesně. Byla to především Antverpská polyglota, tehdy nejlepší a nejdokonalejší vydání původních textů biblických. V ní byl vedle sebe text hebrejský, řecký a latinský. Dále měli v rukou skvělé kritické zpracování hebrejského textu od Tremelia a Iunia. Měli oba skvělé hebrejské vzdělání a vydali latinské znění Bible s bohatými poznámkami. Vyšlo to latinsky ve Frankfurtu nad Mohanem v létech 1575 – 1579. Takže to bylo tehdy docela čerstvé. A bylo to to nejlepší co tehdy existovalo.
.
Pavel Šíma: S jakým cílem Bibli překládali? Komu byl překlad určen, měl to být překlad studijní nebo liturgický?
Prof. Heller: To víme dost přesně.
Byla to především Antverpská polyglota, tehdy nejlepší a nejdokonalejší vydání původních textů biblických. V ní byl vedle sebe text hebrejský, řecký a latinský. Dále měli v rukou skvělé kritické zpracování hebrejského textu od Tremelia a Iunia. Měli oba skvělé hebrejské vzdělání a vydali latinské znění Bible s bohatými poznámkami. Vyšlo to latinsky ve Frankfurtu nad Mohanem v létech 1575 – 1579. Takže to bylo tehdy docela čerstvé. A bylo to to nejlepší co tehdy existovalo.
.
.
pokračování rozhovoru naleznete zde: www.Granosalis.cz

(Zatím nehodnoceno.)
Loading...

Komentáře